Dne 22.8.2016 od 16:45 do 16:55 se po delší době opět rozezněly zvony.
Před zvoněním bylo nutné udělat základní údržbu na ložiskách u zvonů a namazaly se převodovým olejem, aby se ložiska nevydíraly a aby zvony šly lépe zvonit.
Poté cca v 16:45 byla zkouška zvonění velkým zvonem, zvon šel krásně rozhoupat, i když při své velikosti, cca 1250 kg, bylo nutné více zabrat silou, zvon zvonil velice pěkně a pravidelně a stačí, kdy ve správný čas zatáhnout za lano.
Po tříminutové zkoušce bylo zvoněno oběma zvony, jak je zvykem vždy od menšího zvonu, zvon po namazání šel o něco lépe, ale stejně se u zvonu více nadře než u zvonu velkého, protože jsou to starší ložiska, které jsou valivé a říká se jim rohatiny.
Rohatiny se skládají se svislé pásoviny ve tvaru T, na jehož horní ploše sedí čep zvonu a tato pásovina by se měla odvalovat v horizontálním směru. Další dvě pásoviny jsou vodorovné a jsou rovněž ve tvaru T, jehož plošky zabraňují čep zvonu sjetí z ložisek a při odvalování by se měly pohybovat ve svislém směru. Ty jsou spojeny vahadly pomocí řetízků. Při pozorování ložiska nejsou v provozu a zasloužily by si jejich restaurování, které proběhne během tohoto či příštího roku v rámci údržby zvonice a zvonů.
Velký zvon má průměr 126.5 cm, jeho hmotnost činí asi 1250 kg a nárazový tón je e´+8. Zvon visí na dřevěném závěsu s kluznými ložisky se štauferovými maznicemi (asi z 19.-20.století). Zvon je otáčen, srdce je ploché s delší výpustí, což zvonu umožní lepší chod. Zavěšení srdce je pomocí koženým řemenem na šarnýru s dvojitým průhybem, kloubem.
Malý zvon má průměr 103 cm, jeho hmotnost činí asi 650 kg a nárazový tón je g´+6. Zvon visí na dřevěném závěsu s valivými ložisky, tzv. rohatinami (asi ze 17.-18.století). Zvon je otáčen, srdce je ploché s delší výpustí, což zvonu umožní lepší chod. Zavěšení srdce je pomocí koženým řemenem na šarnýru s dvojitým průhybem, kloubem.
Tento zvon je nevyvážený a proto se budou během údržby zvonů a zvonice otáčet na druhou stranu, aby se vyvážily a aby byly páky napravo od zvoníka.
Zvony zvoní vždy každým 22. dnem v měsíci, kdy je sloužena mše sv., v letním čase od 17:00 a v zimním čase pravděpodobně od 15:00.
Začátek zvonění je postupně od menšího k většímu, interval mezi rozezváněním jsou asi 2 minuty a to samé i na konci zvonění. Srdce zvonů při rozezvánění jsou aretována pomocí dřevěnou latí, aby srdce bylo až do největšího výkyvu uprostřed osy zvonu a aby zvon nezvonil. Poté lať vypadne a zvony začnou pravidelně zvonit na obě strany bez vynechání. Při zastavování zvonů je to jiné, zvony se mírně a postupně přibrzdí a tehdy pokud by si udeřil jen na jednu stranu, srdce se rukou odrazí a zvon už nebije a zvon se bez nepravidelného dozvánění na jednu stranu zastaví.
Tento čin patří mezi naučené a inteligentní zvoníky samozřejmostí.
"Tento úkon/zákrok/postup je pro naučené a inteligentní zvoníky samozřejmostí."
Pravda je, že nejsem ani zvoník, natož naučený a inteligentní :) , ale fintu s latí neznám. A u většiny zvonů, které znám, se nepočítá ani s chytáním srdce, protože zvoník při zvonění stojí o patro níž.
Když se zvoní přímo od zvonů, mám na to zastavování srdce takovej fígl s pomocí lana. V Holanech je to neproveditelné, ale když zvoním v Zahrádkách, tak tam to použít lze.
Jo a detail: je Holanskou zvyklostí když už tak zásadně zvonit na oba dva zvony najednou. Když se zvoní jenom jedním, tak se leda tak u místních vyvolá dojem, že někdo zemřel (lhostejno, kterým zvonem se zvoní), čili to, co uvádíte slovy "jak je zvykem" je možná zvykem jinde, ale ne v Holanech.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.